|
|
Faktory ovlivňující volbu školy při vstupu do první třídy
Skalová, Dana ; Walterová, Eliška (vedoucí práce) ; Greger, David (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá volbou základní školy. Jejím cílem je zjistit, které faktory ovlivňují volbu školy při vstupu do první třídy a která kritéria jsou pro rodiče nejdůležitější. Zabývá se také otázkami názorů, představ a nároků rodičů na základní školu a informovanosti rodičů o této problematice. K naplnění těchto cílů práce využívá metodu polostrukturovaného rozhovoru a dotazníkového šetření. Výzkum byl uskutečněn v pěti fázích, které mapovaly proces volby školy z mnoha různých úhlů.
|
|
|
Švédský vzdělávací systém a vzdělávání imigrantů
Vosejpková, Tereza ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Švédsko je již tradičně vnímáno jako stát s otevřenou imigrační politikou, proto se stává častým cílem neevropských imigrantů. Kvůli tomu musí čelit vysokému podílu přistěhovalců na celkovém složení obyvatelstva a pokusit se o co nejhomogennější společnost, čemuž může výrazně pomoci povinné základní vzdělávání. Práce má prostřednictvím analýzy vzdělávacího systému a jeho dokumentů, společně s pohledem na současnou situaci v reálu, pomoci pochopit nejen základní myšlenky v oblasti vzdělávání imigrantů, ale také důsledky, které s sebou odlišná edukace žáků bez znalosti švédštiny přináší, a posoudit, zda jsou všechny prvky jejich vzdělávání opravdu pouze integrační či nikoli.
|
|
| |
|
|
Možnosti rozvoje dílčích funkcí v předškolním věku
Kopecká, Vlastimila ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Možnosti rozvoje dílčích funkcí v předškolním věku Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na problematiku rozvoje dílčích funkcí v předškolním věku a zmapování průběhu rozvoje dílčích funkcí v mateřských školách v kraji Karlovarském a v Praze. Úkolem teoretické části je definovat pojmy dílčí funkce a deficity dílčích funkcí a vysvětlit jejich vztah ke specifickým poruchám učení. Popisuje charakteristiku předškolního věku a možnosti rozvoje dílčích funkcí v jeho průběhu. Zahrnuje základní informace o školní zralosti, pedagogicko-psychologické diagnostice dětí v mateřských školách. Zmiňuje se též o zápisu dítěte do první třídy základní školy a o odkladu školní docházky. Cílem praktické části je zmapovat přístup učitelek mateřských škol k rozvoji dílčích funkcí v kraji Karlovarském a v Praze, porovnání výsledků dotazníkového šetření získaných v těchto dvou krajích a doplnění zjištěných dat informacemi z interview. Klíčová slova: Dílčí funkce, deficity dílčích funkcí, specifické poruchy učení, předškolní věk, možnosti rozvoje dílčích funkcí, školní zralost, pedagogicko-psychologická diagnostika, povinná školní docházka, odklad školní docházky.
|
|
| |
|
|
Přístup pedagogů mateřských škol k dětem s odkladem školní docházky
Petrů, Jana ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Janošová, Pavlína (oponent)
V diplomové práci jsem se zaměřila na přístup pedagogů mateřských škol k dětem s odkladem školní docházky. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se hlouběji věnuje vymezení školní zralosti a připravenosti, které jsou základem pro zjištění obtíží dítěte s odkladem školní docházky. Dále popisuji současnou situaci v ČR - definuji současné pojetí mateřské školy, věnuji se povinné školní docházce a možnosti odkladu povinné školní docházky. V poslední kapitole teoretické části se věnuji přístupu pedagoga a v podkapitolách vymezuji činnosti a vlivy, které jeho způsob práce ovlivňují. V praktické části jsem metodou sněhové koule oslovila několik pedagožek mateřských škol. Z oslovených učitelek se průzkumu účastnilo 11 pedagožek z Prahy a Plzeňského kraje. Na základě dotazníkového šetření, zaměřeného na jednotlivé děti s OŠD, byly následně upraveny otázky pro hlavní výzkumnou metodu - rozhovor. Pomocí tematické analýzy byly vysledovány různé přístupy, které učitelé zaujímají k: organizačním formám práce, spolupráci s rodiči, spolupráci s odborníky, dokumentům mateřské školy, současnému pohledu na odklad školní docházky v ČR.
|
|
|
Povědomí žáků povinné školní docházky o zacházení s chemickými látkami běžně používanými v domácnosti
GREŇOVÁ, Romana
Cílem této diplomové práce bylo vypracovat dotazník pro respondenty, kterými byli studenti prvního a druhého stupně náhodně vybraných základních škol v obci s rozšířenou působností Prostějov, a tím posoudit jaké je povědomí žáků povinné školní docházky o zacházení s chemickými látkami běžně používanými v domácnosti.Zejména rodičů nezletilých dětí se tato problematika týká. Většina z nich totiž ani netuší, kolik nebezpečných látek doma skladují, a jak fatální následky mohou mít nehody spjaté právě s nimi. Přitom by stačilo, kdyby děti byly o nebezpečí, které nám chemické látky připravují, informováni a nebylo jim neustále říkáno, například, že každé léky jsou bonbónky. Je zapotřebí si také předem rozmyslet v čem budeme doma skladovat benzín nebo jiný roztok, pet-lahev od kofoly není zrovna dobrou volbou. Začátek teoretické části je věnován především povinné školní docházce a věcem spjatým se studiem na základních školách. Přesněji je zde uveden rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a rozložení učiva dle rámcového vzdělávacího programu a to v problematice ochrany člověka za mimořádných událostí. Další podkapitola je věnována správním obvodům obcí s rozšířenou působností, kde je obecně nastíněno, co to správní obvod je a dále blíže popsán správní obvod obce s rozšířenou působností Prostějov. Následující část je už věnována nebezpečným chemickým látkám, kde jsou uvedeny základní pojmy jako toxikologie, akutní expozice, chronická expozice a další. Blíže je zde popsána charakteristika nebezpečných chemických látek a vlastnosti látek a směsí a jejich skupiny nebezpečnosti. Zde jsou podrobněji popsány všechny znaky podle fyzikální bezpečnosti ale také znaky látek, které jsou nebezpečné pro zdraví. Zde už čtenář získává povědomí o tom, jaké informace na chemických látkách v domácnosti máme. V následujících podkapitolách jsou popsány nebezpečné chemické látky v běžném životě, zejména bezpečné nakládání s nimi. Nastíněno je i Toxikologické informační centrum, konkrétněji v jakých případech voláme a na jaké telefonní číslo, co nahlašujeme jako první a na co se ptají. Nejdůležitější je však část o skladování chemických látek v domácnosti a první pomoci v případě otravy dětí u jednotlivých prostředků. V druhé části diplomové práce byla stanovena hypotéza: Informovanost žáků povinné školní docházky na území ORP Prostějov o chemických látkách používaných v běžné domácnosti je na nízké úrovni. Cílem výzkumné části mé diplomové práce bylo zjistit, jaká je informovanost žáků o chemických látkách používaných v běžné domácnosti. Bylo provedeno dotazníkové šetření, a to u žáků prvního a druhého stupně základních škol. Dotazník obsahoval 13 otázek, na které byla pouze jedna správná odpověď. Pro oba dva stupně byl vytvořen pouze jeden dotazník, u většiny odpovědí je vidět, že děti na prvním stupni, kterých se otravy nebezpečnými látkami týkají nejvíce, nejsou dostatečně informováni o této problematice. Všechny výsledky dotazníků byly zaneseny do programu Excel a za pomoci jednotlivých grafů vyhodnoceny.Dále bylo provedeno statistické zpracování výsledků a to v programu R, kdy všechny grafické výstupy byly exportovány přímo z tohoto programu a všechny hodnoty kopírovány z výstupů tohoto programu. V závěru statistického šetření byl použit Kruskal-Wallisův test pro ověření hypotéz. Na základě výsledku můžeme potvrdit nulovou hypotézu, tedy můžeme říct, že oba stupně dosáhly stejných výsledků v dotazníku.Na závěr diplomové práce jsou navržena opatření, která by mohla dopomoci ke zlepšení znalostí žáků povinné školní docházky o zacházení s nebezpečnými chemickými látkami běžně používanými v domácnosti, a tím vedla i ke snížení nehod, kterých stále přibývá.
|
|
|
Švédský vzdělávací systém a vzdělávání imigrantů
Vosejpková, Tereza ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Švédsko je již tradičně vnímáno jako stát s otevřenou imigrační politikou, proto se stává častým cílem neevropských imigrantů. Kvůli tomu musí čelit vysokému podílu přistěhovalců na celkovém složení obyvatelstva a pokusit se o co nejhomogennější společnost, čemuž může výrazně pomoci povinné základní vzdělávání. Práce má prostřednictvím analýzy vzdělávacího systému a jeho dokumentů, společně s pohledem na současnou situaci v reálu, pomoci pochopit nejen základní myšlenky v oblasti vzdělávání imigrantů, ale také důsledky, které s sebou odlišná edukace žáků bez znalosti švédštiny přináší, a posoudit, zda jsou všechny prvky jejich vzdělávání opravdu pouze integrační či nikoli.
|
|
| |
|
|
Možnosti rozvoje dílčích funkcí v předškolním věku
Kopecká, Vlastimila ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Možnosti rozvoje dílčích funkcí v předškolním věku Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na problematiku rozvoje dílčích funkcí v předškolním věku a zmapování průběhu rozvoje dílčích funkcí v mateřských školách v kraji Karlovarském a v Praze. Úkolem teoretické části je definovat pojmy dílčí funkce a deficity dílčích funkcí a vysvětlit jejich vztah ke specifickým poruchám učení. Popisuje charakteristiku předškolního věku a možnosti rozvoje dílčích funkcí v jeho průběhu. Zahrnuje základní informace o školní zralosti, pedagogicko-psychologické diagnostice dětí v mateřských školách. Zmiňuje se též o zápisu dítěte do první třídy základní školy a o odkladu školní docházky. Cílem praktické části je zmapovat přístup učitelek mateřských škol k rozvoji dílčích funkcí v kraji Karlovarském a v Praze, porovnání výsledků dotazníkového šetření získaných v těchto dvou krajích a doplnění zjištěných dat informacemi z interview. Klíčová slova: Dílčí funkce, deficity dílčích funkcí, specifické poruchy učení, předškolní věk, možnosti rozvoje dílčích funkcí, školní zralost, pedagogicko-psychologická diagnostika, povinná školní docházka, odklad školní docházky.
|
host ::
RSS.